Matka mimo mísu

Dnešní zážitek na očním - přišla jsem tam s tím, že neustále vidím šedý flíček pravým okem (bylo to týden před Vánocemi).
Doktorka - "Vy máte... (název diagnózy)."
Já - "Aha, a můžete mi to říct česky, já vůbec nevím o čem mluvíte."
Doktorka - "Já vám to napíšu a pak si to najděte na internetu."
Já - "Jasně..."
Doktorka - po chvíli... "Dělala jsem si srandu... nic vám psát nebudu... takový lidi, co si hledají informace na internetu a pak dělají, že jsou chytřejší než my, tak ty nemáme rádi..."
Já - zmateně: "Aha... tak proč jste říkala, že si to mám najít na internetu?"
Doktorka - "No protože jste knihovnice, ne? Tak musíte umět hledat informace..."
Já - "Aha... no já si to najdu, když budu vědět, jak se ta nemoc jmenuje, což jsem si fakt nezapamatovala. Řeknete mi teda diagnózu ještě jednou?"
Doktorka - "No podívejte se, asi tak. JÁ jsem doktorka, VY jste knihovnice. Přijďte v lednu na kontrolu..."

​Já: "Ale nemůžete mě přece pustit domů  a neříct mi, co mi je?"

​Doktorka - "No to může být cokoliv. Nemusí to být nic, může to být hodně namáhané oko a nebo i nádor. Na shledanou po Vánocích!"

​PS: Přišla jsem. V dubnu. Ale za úplně jiným doktorem a úplně jinam. Za touhle čarodějnicí už nikdy více. A to nemluvím o tom, jak jsem prožila Vánoce s vědomím, že možná mám nádor v oku. Nádor to nebyl, ale nějaká oční vada ano. Doktor mi to vysvětlil, popsal, popravdě i namaloval na papír, abych pochopila, o co přesně jde. Uklidnil mě. Potěšil.

​Jsem tak ráda, že si mohu vybírat doktory podle svých zkušeností, a ne podle spádové oblasti...!