Matka mimo mísu

Manžel si v Tescu koupil kalhoty, potřeboval je zkrátit, ale omylem mu je poslali opravené do Olympie. Tak jsme se tam ocitli,  manžel s prodavačkou odběhli pro kalhoty do pobočky na druhé straně Olympie a já v obchůdku osiřela. Prodavačka kolem mě začala lítat a nabízet celkem dost předražené oblečení. Snažila jsem se jí naznačit, že to...eee... ani nechci, ani nepotřebuji, ale umlátila mě argumenty a tak než manžel přišel, stála jsem za závěsem v kabince v šatech za čtyři tisíce. Prodavačka se chtěla mrknout, ale na to mám silnou alergii, takže jsem ji za závěs nepustila! a jen jsem zpoza toho závěsu volala, že jediný, komu se ukážu, je manžel!

Ten když přišel, byl celkem překvapený, když mu prodavačka řekla "madam si zkouší v kabince šaty."

Madam? Zkouší šaty?? Já, která jsem poslední šaty měla na svatbě a pak už nikdy?? Tak šel velmi překvapený za mnou, velmi opatrně odtáhl kousek závěsu (ví, že nakukující prodavačky nesnáším) a oněměl.

Zpoza jeho ramene se snažila prodavačka podívat se na tu krásu, a když nic neviděla, tak se ho jen zeptala: "No? Jak se vám líbí? Jak to madam sluší? Co vás napadne, když jí takto vidíte?" A můj manžel, se svou ozbrojující upřímností, když mě viděl v naprosto nepadnoucích, nevhodných, neskutečně hnusných šatech za čtyři tisíce, které vypadaly jako zástěra, jen prohlásil:

"Co mě napadne? Vítej v kravíně na ranní směně!"